Dobrý den,
řadu zmiňovaných aktivit ve videích lze použít či adaptovat i pro práci s předškolními dětmi nebo první třídou, kdy ještě neumí děti (tak rychle) psát.
1. HÁDÁNÍ PŘEDMĚTŮ, HÁDÁNÍ Z KRESEB, HÁDÁNÍ ZVUKŮ (vybereme jednoduchou slovní zásobu k probraným slovíčkům), hádání co kresba představuje (žáci i učitel mohou namalovat jednoduché kresby pro zopakování slovní zásoby na papír nebo tabulku a ukázat při hodině nebo poslat učiteli, případně vložit na stránku třídy), hádání schovaných nebo imaginárních předmětů (učitel může také předmět schovat v prostoru, který je viditelný kamerou, na chvíli v ten moment vypne kameru).
2. NAJDI NĚCO/UKAŽ NĚCO …, MŮJ OBLÍBENÝ
Jak jste správně zmínila, je dobré co nejvíce využít předměty z domácího prostředí žáků k pojmenování věcí, vytváření krátkých vět o předmětech (např. I like …, I have … ), tj. zadáme kritérium, podle kterého má dítě předmět najít, např. něco fialového, něco měkkého, něco legračního, něco co mám hodně rád, atp., nebo necháme volný výběr a každý krátce prezentuje, co přinesl
3. KATEGORIZACE, SROVNÁVÁNÍ, POHYBOVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ATP.
I pokud děti ještě neumí psát a neumí/nejsou moc zvyklé číst v cizím jazyce, můžeme použít předměty a obrázky k rozdělování do kategorií, které jsou označeny také obrázky – např. dáme si na stůl tři krabičky, na které je vidět kamerou a ptáme se, do které krabičky ten který předmět patří (např. plyšová jahoda – fruit, autíčko – transport, ponožka – clothes), nebo uděláme takové kategorie na sdílené tabuli, eventuálně nakreslíme na papír, který ukážeme a děti říkají na základě obrazového nebo zvukového podnětu, do které kategorie předmět patří. Předměty a obrázky je možné použít i ke srovnávání – ukážeme (dítě ukáže na kameru) dva předměty a srovná je, např. the toy car is smaller than the toy bus, the toy car is red but the toy bus is purple, I like the … but I don’t like …, I also have a … (věc, kterou má spolužák) but I don’t have … . Už v tomto věku je pro kognitivní procesy důležitá i aktivita “odd one out”, tj, vybírání odlišného – např. odlišnosti dle barvy, využití, atp. Snadno lze dělat nejen se seznamy slov, ale právě i s obrázky a předměty promítnutými při hodině, jak bylo vidět např. ve videu s oblečením.
Předměty lze použít i např. pro opakování předložek místa nebo pohybu nebo příslovcí, tj. pohybujeme předměty, např. The toy car is between the teddy bear and the pencil. Put the ball in the box. The box is in the middle but the pen is on the right. The teddy bear is getting out of the car.

6. TESTY PAMĚTI
Jak bylo zmíněno ve videu, obrázky nebo předměty můžeme použít i pro zábavné testování paměti, tj. obrázek (částečně) zakryjeme nebo umažeme (či jeden předmět schováme) a žáci říkají, které předměty chybí nebo vyjmenovávají všechny, které tam předtím byly nebo řeknou, jak jsou odlišné oproti předchozím (barva – vybarvíme jinak, pozice oproti jiným – dáme jinam, velikost předmětu, který jsme zvěšili na sdílené tabuli, atd.).
7. SLOVÍČKA VYSLOVENÁ LEGRAČNĚ
Určitě často používáte aktivity, kdy ukážete obrázkovou kartičku, a žáci řeknou slovíčko, nebo naopak – učitel řekne slovíčko, žáci ukáží správnou kartičku (obojí lze při online i offline výuce). Aby to ale nebylo jednotvárné, používám takové “legrační vylepšení” – řeknu žákům, aby to slovíčko řekli nějakým neobvyklým způsobem, což bývá velmi zábavné. Např. řekni to slovíčko velmi vysokým hlasem, velmi hlubokým hlasem, velmi naštvaně, velmi klidně, velmi smutně, velmi pomalu, velmi rychle, jako když běžíš, jako když přitom jíš, atd.. Některá slovíčka sama o sobě mají určité emocionální zabarvení, takže lze tím, jak je řekneme, (částečně/lépe) vyjádřit i jejich význam např. slovíčko “happy” řekneme velmi šťastně, slovíčko “polician” řekneme velmi důležitě, slovíčko “found” řekneme tak, jako, že jsme s úlevou něco našli, slovíčko “fight” řekneme bojovně/agresivně, slovíčko “beautiful” obdivně či něžně.